Maximálně 16 mm (což je běžný kamenivo frakce 16). V praxi to znamená, že umíme čerpat běžný jemnější konstrukční beton C20/25 s frakcí 0–16 mm, nebo samozřejmě jemnozrnné potěry (ty mají frakci třeba 4 mm). Nedá se tím pumpovat beton s velkými kameny (např. C30/37 s drtí 22 mm neprojde – to by bylo spíš na velkou čerpadlovou pumpu). Pokud si objednáváte beton z betonárky na naše čerpání, zmiňte, že to půjde malým čerpadlem – oni tomu přizpůsobí recepturu (typicky přidají plastifikátor a dají menší frakci kameniva). My vám s tím poradíme při objednání.

Elektrickou přípojku nepotřebuje, čerpadlo má vlastní dieselový motor. Vodu ideálně na místě mít dejte – stačí zahradní hadice. Vodu využijeme po skončení na propláchnutí hadic a vyčištění násypky. Když není voda, vozíme barel, ale je to pak zdlouhavější. Takže je fajn mít hadici s vodou k dispozici, aby šlo vše rychle omýt.

I malou plochu lze lít anhydritem – kvalita bude špičková. Nicméně u úplně malých ploch (20 m²) se z ekonomického hlediska často volí spíše pytlovaný samonivelační potěr nebo ručně míchaný beton + dohlazení. Záleží na okolnostech: pokud je to uprostřed větší stavby, tak klidně vylijeme i malý pokoj anhydritem (přidá se k větší zakázce). Pokud je to jediná akce, může být minimální objem z betonárky např. 5 m³, což by se nevyužilo. Rádi to posoudíme a navrhneme řešení – umíme i alternativy, třeba vyrovnat samonivelační stěrkou do 2 cm atd. Vždy se snažíme najít variantu, co dává smysl pro zákazníka.

Zákazník by měl před naším příjezdem zajistit, že stavba je připravena: dokončené rozvody v podlaze (voda, elektřina, topení), položená tepelná izolace a fólie (pokud se nedohodneme, že to uděláme my), osazené dilatační pásky u stěn. Také je dobré zajistit zdroj vody a elektriky na stavbě (u anhydritu někdy potřeba míchat). Dále příjezdovou cestu pro domíchávač a čerpadlo – tedy upravený terén, aby technika mohla přijet co nejblíže. Pokud si nejste jisti, naši technici vám předem řeknou, co nachystat.

Ano, anhydrit lze použít i v koupelně, pokud je součástí skladby také hydroizolační stěrka pod dlažbou či jinou krytinou. Anhydrit nesmí zůstávat dlouhodobě mokrý nechráněný, ale s vrchní hydroizolací a krytinou funguje dobře i v koupelnách (navíc výborně vede teplo, takže pro vytápěné koupelny ideální). Pro opravdu trvale mokré provozy (veřejné sprchy, sauny) se přesto častěji volí cementový potěr.

Ano, lze, ale je třeba splnit podmínky. Lití potěrů v zimě děláme pouze v temperovaných prostorách – teplota podkladu a vnitřního prostředí by měla být min. kolem +5 °C a ideálně stabilní. Směs se zpravidla připravuje teplá (z betonárky) a při dopravě a lití nesmí zmrznout. Po vylití je nutné udržovat v objektu nadále kladnou teplotu, dokud potěr nezatvrdne. V nevytápěné stavbě uprostřed zimy tedy lít nelze, ale v domě s alespoň provizorním vytápěním ano.

U anhydritu opatrně po 24 hodinách, plně pak po cca 48 hodinách (závisí na teplotě prostředí). U cementového potěru obvykle po 2–3 dnech, když dostatečně zatvrdne, aby se neotiskly stopy. Vždy je lepší prvních pár dní omezit pohyb na minimum a nezatěžovat podlahu bodově (např. nestavět na ni těžké věci).

Naše stacionární čerpadlo je poměrně malé – vejde se na přívěs za auto. Potřebujeme místo na odstavení čerpadla a domíchávače, ideálně do 20–30 m od objektu. Hadicemi pak dosáhneme až 100 m, takže i když nemůžeme přímo k objektu, není problém natáhnout hadice přes dvor nebo zahradu. Techniké vybavení je tedy poměrně skladné a víme si rady i ve stísněných zástavbách (centra měst apod.).

Ano, anhydrit lze použít i v koupelně a kuchyni, tedy v interiéru kde je občasná vlhkost. Musí se ale povrch potěru před lepením obkladů či podlahy ošetřit hydroizolační stěrkou (tzv. tekutá lepenka), aby se k potěru nedostávala voda. Pro trvale mokré prostory (např. sprchové kouty bez vaničky ve veřejných provozech) anhydrit vhodný není – tam raději zvolit cementový potěr.

U anhydritu obvykle neděláme žádné zvláštní dilatační spáry v ploše, pokud místnost nemá komplikovaný tvar. Anhydrit snese velkou plochu bez předělů. Dilatační pás dávám jen po obvodu místností a kolem sloupů. U cementového potěru ve větších místnostech někdy nařežeme spáry po cca 6–8 m. Tyto spáry se pak vyplní pružným tmelem nebo překryjí finální vrstvou. Dilatace navrhujeme podle situace – cíl je minimalizovat praskliny, ale zároveň neoslabit plochu zbytečnými řezy.