Zákazník by měl před naším příjezdem zajistit, že stavba je připravena: dokončené rozvody v podlaze (voda, elektřina, topení), položená tepelná izolace a fólie (pokud se nedohodneme, že to uděláme my), osazené dilatační pásky u stěn. Také je dobré zajistit zdroj vody a elektriky na stavbě (u anhydritu někdy potřeba míchat). Dále příjezdovou cestu pro domíchávač a čerpadlo – tedy upravený terén, aby technika mohla přijet co nejblíže. Pokud si nejste jisti, naši technici vám předem řeknou, co nachystat.

Samotný potěr (anhydritový i cementový) má životnost desítky let, v podstatě srovnatelnou s betonem. Je to minerální materiál, který časem ještě mírně pevnostně dozrává. Důležité je, aby byla podlaha správně navržena (tloušťka, dilatace atd.). Pokud ano, měla by vydržet po celou životnost stavby. Například podlahové topení v anhydritu výrobci testují na mnoho cyklů a potěr to bez problémů vydrží. Nemusíte se bát, že by se po 10–20 letech musela podlaha předělávat – máme zkušenost, že i naše první anhydritové podlahy z roku 2009 jsou dodnes v perfektním stavu.

Po vylití podlah se vždy snažíme základně uklidit. Samozřejmě, že úplně do čista novostavbu neumejeme – ale odstraníme zbytky potěru, vyvezeme odřezky pásek, smotáme fólie atd. Čerpadlo a hadice se čistí mimo objekt, takže uvnitř nic nelejeme do odpadu. Po našem odjezdu může na podlaze zůstat tenký film (zejména u anhydritu), který se pak brousí – to už je součást další fáze. Ale hrubý nepořádek po nás nezůstane. Stavbu předáváme v takovém stavu, aby další řemeslníci mohli bez problémů nastoupit.

Prakticky jakékoli – anhydritový potěr je univerzální podklad. Můžete na něj dát keramickou dlažbu, vinyl, PVC, laminát, dřevěné parkety, koberec, epoxidovou stěrku… důležité je jen, aby potěr byl suchý a napenetrovaný před lepením. Jediná věc – u dřevěných podlah (parket) se doporučuje použít pružnější lepidlo a dodržet vlhkost potěru max 1,8 % CM, aby dřevo neabsorbovalo vlhkost. Jinak nejsou omezení.

Klasické strojně hlazené cementové betony (např. cementový potěr s vláknem zatažený heliem) přímo neděláme, specializujeme se na lité potěry. Pokud ale potřebujete např. průmyslovou podlahu s vsypem, rádi vám doporučíme partnerskou firmu. Pro většinu podlah v rodinných domech či bytovkách je nicméně vhodnější litý anhydrit nebo cement, které provádíme – mají lepší rovinatost a rychlejší pokládku.

Při dodržení technologie by anhydritová podlaha praskat neměla skoro vůbec (má minimální smrštění). Cementová může drobné vlasové praskliny vytvořit, pokud se např. rychleji vysuší. Praskliny ale většinou nejsou na závadu, pokud jsou drobné – překryje je finální podlahová krytina. Kdyby vznikla větší trhlina, umíme ji zalít speciální pryskyřicí nebo jinak sanovat. V každém případě děláme maximum pro prevenci prasklin (správné dilatace, pomalé vysychání atd.).

Před naším příjezdem na lití potěru by měl být prostor vyklizený, zametený a měl by být dokončený podklad: položená tepelná/kročejová izolace, separační fólie a kolem stěn dilatační okrajové pásky. Pokud děláme i izolace my, tak to samozřejmě nachystáme. Dále je dobré zajistit přístup k vodě a elektrice (abychom případně promyli hadice, napojili laser apod.), i když máme vlastní zdroj, jistota je jistota. No a počítat s tím, že se na stavbu dostane naše technika – potřebujeme místo na zaparkování domíchávače a čerpadla. Po vylití je pak vaší "povinností" prvních 48h nevětrat a nepotlouct do potěru  – nechat ho v klidu zatvrdnout.

Obecně platí, že anhydrit musí vyschnout na cca <0,5 % vlhkosti, což trvá zhruba 4–6 týdnů (dle tloušťky a větrání). Cementový potěr tvrdne 28 dní, ale úplné vyschnutí na <2 % vlhkosti může také trvat několik týdnů. Anhydrit se dá dříve aktivně vysoušet (např. zapnout topení po 7 dnech), cement zas můžete dříve zatížit (po 2–4 dnech lehce, plně po 28 dnech). Vždy je potřeba před pokládkou finální podlahy změřit zbytkovou vlhkost potěru.

Ano, pracujeme s přesností na milimetry. Před litím si laserovým nivelačním přístrojem označíme výšku, a tu pak dodržíme v celé ploše. Odchylky jsou minimální (řádově do 2–3 mm). Pokud máte navazující výšky (např. napojení na schodiště, na stávající podlahu v jiné části), vše předem zaměříme, abychom se do požadované kóty trefili.

U anhydritu doporučujeme počkat minimálně 7 dní, pak začít topit pozvolna – nastavit např. 25 °C na vodě, nechat pár dní, pak zvyšovat. Po cca 2 týdnech prohřívání lze topit naplno. U cementového potěru se topí až po 3–4 týdnech od vylití (cement musí nejdřív hydratovat). Postup je pak stejný – začít na nízké teplotě a postupně přidávat. Náhlé zatopení horkou vodou by mohlo způsobit šok a popraskání potěru.